9. ROČNÍK - KMS s Jiřím Trnkou a Astrid Lindgrenovou

01.11.2012 08:00

Blíží se 9. ročník projektu na podporu čtenářství, který probíhá každoročně v měsíci listopadu ve spolupráci mezi Městskou knihovnou Tišnov a Základní škola Smíškova. V letošním roce si připomínáme 100. výročí narození Jiřího Trnky a 105. výročí narození švédské spisovatelky Astrid Lindgrenové. Dříve než se v knihovně a ve škole rozběhnou pro žáky 1. stupně tradiční akce – besedy, dramatické a výtvarné lekce, společné čtení, stojí za zmínku pár slov, které připomenou uměleckou dráhu národního umělce Jiřího Trnky.

 

Jiří Trnka se narodil 24.2. 1912 v Plzni v rodině, která se zabývala ruční výrobou loutek a hraček. Od dětství projevoval nevšední výtvarný talent, který s pomocí maminky plně rozvíjel. Loutky ho okouzlily natolik, že se mu staly celoživotní láskou a inspirací. Během studií na plzeňském reálném gymnáziu se setkal s profesorem Josefem Skupou, který si všiml mimořádného talentu a přivedl ho k loutkovému divadlu. Z jeho podnětu přestoupil na Uměleckoprůmyslovou školu, kde se díky řemeslným činnostem výtvarně a všestranně zdokonalil. Kromě toho navštěvoval hodiny kreslení, grafiky a výuku ilustrací. Společně s profesorem Skupou, který nepřestával Jiřího přímo otcovsky sledovat, se během studií s loutkami úspěšně zúčastnil domácích a zahraničních výstav, díky nimž získával prostředky na svá studia. Jeho tvůrčí začátky začínají ve třicátých letech, v té době navrhoval divadelní kulisy a řadu loutek pro Josefa Skupu, který založil Divadlo Spejbla a Hurvínka. Působil také jako výtvarník scén a kostýmů v Národním divadle, pro které realizoval mnoho zajímavých návrhů. Přispíval rovněž kresbami do časopisů a navrhoval také hračky pro firmu v Rokycanech. Později v dnešním pražském Divadle Rokoko provozoval vlastní loutkové Dřevěné divadlo. Zde měla premiéru hra Mezi broučky, kterou uvedl na motivy knihy Jana Karafiáta a kterou později svými ilustracemi proslavil. V roce 1945 se stal jedním ze zakladatelů studia kresleného filmu Bratři v triku a ještě téhož roku získal svou první prestižní cenu v Cannes za film Zasadil dědeček řepu. Zanedlouho v roce 1948 založil vlastní Studio Jiřího Trnky, které řídil celých následujících 20 let. I pro jeho filmovou tvorbu je charakteristická především práce

s loutkami. Ve spojení s vynikajícím hudebním a slovním doprovodem vznikly filmy Špalíček, Staré pověsti české, Bajaja, Osudy dobrého vojáka Švejka, Císařův slavík, Sen noci svatojánské, které svému tvůrci přinesly celosvětové uznání. Díky Jiřímu Trnkovi česká škola animovaného filmu po několik desetiletí neměla ve světě konkurenci.

Za svá nadčasová, poeticky laděná a výtvarně náročná díla získal více jak padesát prestižních cen z výstav, soutěží a filmových i výtvarných přehlídek (Benátky, Cannes, Paříž, Londýn). Doma byl od vládnoucího režimu mimo jiné poctěn Národní cenou (1949, 1950) za snímky Bajaja a Císařův slavík, Státní cenou (1954) a titulem Národního umělce (1963).

Jiří Trnka byl neobyčejně pracovitý, ale vysoké pracovní nasazení se podepsalo na jeho zdraví. Značně vyčerpán podlehl předčasně ve věku 57 let těžké nemoci. Díky svému všestrannému nadání se stal jedním z nejvýznamnějších českých výtvarníků dvacátého století. I přes nepříznivé okolnosti totalitního režimu vytvořil fascinující dílo, které ohromilo celý svět.

 

Knihy s ilustracemi Jiřího Trnky i dobrodružná četba Astrid Lindgrenové jsou pro děti dostatečně velkou motivací. O to aby čtení pro děti bylo i zábavou, se postará pěkný program.

S nadšením a společným úsilím se můžeme těšit na to, že knihovna ožije jako vždy jedinečnou atmosférou, kterou bude provázet hlasité předčítání, divadlo, zpěv, malování a hlavně radost nad objevenými knihami, se kterými můžeme prožít chvíle obyčejné i fantastické, všední i pohádkové.