Vzdělávání v knihovně – Letní semestr 2020/2021

04.01.2021 08:00

Městská knihovna Tišnov vyhlašuje na letní semestr 2020/2021 (únor–květen) nové cykly přednášek.

  • Univerzita volného časuMorava v době románské – Přednášející Mgr. Aleš Flídr – začátek 10. 2. 2021 v 17:00
  • Virtuální univerzita 3. věku: Život a dílo Michelangela Buonarroti – začátek 2. 2. 2021 v 9:30
  • Trénování paměti – začátek 9. 2. 2021 čas bude upřesněn

Přednášky budou probíhat formou online na platformě MS Teams. Ve chvíli, kdy to protiepidemiologická opatření dovolí, budou probíhat prezenční setkání v knihovně.

Přihlašovat se můžete telefonicky nebo emailem. Podrobnější informace Vám sdělíme při přihlašování.

Cena jednoho kurzu je 300,00 Kč

Email: knihovna@kulturatisnov.cz

Telefon: 530 334 012, 530 334 016 nebo 734 234 943

 

 

Univerzita volného časuMorava v době románské – Přednášející Mgr. Aleš Flídr

Ač je to docela překvapivé, v 11. a 12. století na Moravě vzniklo na Moravě ve srovnání s okolními zeměmi poměrně málo kamenné architektury i dalších uměleckých děl. Po slibném počátku za časů Velké Moravy nastal v našich končinách výrazný úpadek, v 10. století se zřejmě nestavělo vůbec, neboť písemné i archeologické prameny doposud nevydaly jediný doklad o stavební činnosti, a v následujícím století údělná knížata budovala kostely toliko v hlavních správních centrech, dnes o nich mluvíme jako o „velkofarních“. Dochovanými svědky této stavební činnosti jsou rotundy ve Znojmě a na Starém Brně, a snad i sálový kostelík na hradisku Vysoká zahrada u Dolních Věstonic. Je velmi pravděpodobné, že od 11. století vznikaly na křesťanských pohřebištích dřevěné kostelní stavby, leč opět o tom nemáme ani písemné, ani hmotné doklady. Ve 12. století se počet kamenných sakrálních staveb navyšuje jen velmi pozvolna, přičemž stále chybí doklady profánního stavitelství. Nejvýraznějším dílem této doby je kapitulní palác v Olomouci, jehož stavebníkem byl biskup Jindřich Zdík. Ze zeměpanského prostředí známe jen několik kamenných kostelíků (např. Jemnice-Podolí, Řeznovice nebo Přibyslavice). Tři nejstarší moravské klášterní založení s největší pravděpodobností dlouho fungují v podobě dřevěných provizorií, snad až ve druhé polovině 12. století mniši zahájili výstavbu kamenných kostelů. Ve stejné době počaly na venkově vyrůstat první velmožské sakrální stavby (např. Mikulovice, Šebkovice, Březník, Bořitov atd.). Naopak 13. století přineslo nebývalý rozmach stavitelského i výtvarného umění, neboť na dlouhou řadu bohatých klášterních založení navázalo velké množství venkovských kostelíků, ale i stavba prvních hradů, a v neposlední řadě i městských založení.

 

Virtuální univerzita 3. věku: Život a dílo Michelangela Buonarroti

Výukový garant: doc. Mgr. Martin Pavlíček, Ph.D.

Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni často označovaný jen jako Michelangelo (6. března 1475, Caprese – 18. února 1564, Řím) byl italský sochař, architekt, malíř, básník a přední představitel vrcholné italské renesance a manýrismu. Jeho nejslavnější díla jsou monumentální socha Davida a malířská výzdoba Sixtinské kaple.

Michelangelo žil a tvořil téměř celé století. Po celý život byl velmi pracovitý, pracoval ještě šest dnů před svou smrtí. Žil v bouřlivých časech, kdy bylo smeteno středověké náboženství a začala reformace. Byl umělcem, který se dokázal této době přizpůsobit a geniálně ji ztvárnit ve svých dílech.