Univerzita volného času

Netradiční forma zájmového celoživotního vzdělávání. Je vhodná zejména pro ty, kdo chtějí dobrovolně rozvíjet svou osobnost, jsou otevřeni novým informacím, moderním, třeba i odlišným názorům.

Kdo se může přihlásit?

Kdokoli.
Předchozí vzdělávání není podmínkou.

Podmínkou studia na Univerzitě volného času je zájem o obor, načerpání nových vědomostí a dovedností či prostě jen chuť vrátit se do školních lavic. Výuku povedou externí lektoři.

Jak se přihlásit?

V knihovně si vyzvedněte přihlášku.
Vyplňte ji. Prosíme, uveďte také svůj telefon či e-mail.
Přihlášku odevzdejte v knihovně a zároveň uhraďte studijní poplatek.

Máte-li dotazy, prosíme, kontaktujte vedoucí tišnovské knihovny Dagmar Kopřivovou na telefonním čísle 734 264 943.

Paběrky z historie Tišnovska III.

Přednáší: Miloš Sysel

Zahájení: středa 5. 2. 2025 v 16.45 hodin

Cena: 600 Kč/8 přednášek

Máte zájem o toto studium? Přihlaste se, prosím, osobně v Městské knihovně Tišnov. Přihlášky přijímáme do 31. 1. 2025.

Obsah přednášek:

Vedle velkých dějin, které známe z pramenů, existují i dějiny malé, dějiny běžného života obyčejných lidí. Zachovaly se nám z nich jen malé kousky, fragmenty. Pátrání po těchto stopách malých dějin se podobá paběrkování, sbírání zbylého ovoce ze stromů po velké sklizni. Pojďme si vyprávět příběhy historických fotografií, drobných památek, mlýnů, zaniklých živností, lidských osudů v době válek.

Termíny přednášek:

5. 2. 2025
19. 2. 2025
5. 3. 2025
19. 3. 2025
2. 4. 2025
16. 4. 2025
14. 5. 2025
28. 5. 2025

Přednášky začínají vždy v 16.45 hodin.

Vrchol pozdní gotiky za vlády Jagellonců II.

Přednáší: Mgr. Aleš Flídr

Zahájení: středa 12. 2. 2025 v 16.45 hodin

Cena: 600 Kč/8 přednášek

Máte zájem o toto studium? Přihlaste se, prosím, osobně v Městské knihovně Tišnov. Přihlášky přijímáme do 31. 1. 2025.

Obsah přednášek:

V poslední čtvrtině 15. století na Moravě vládl uherský král Matyáš Korvín, kterého v roce 1490 vystřídal Vladislav z litevského rodu Jagellonců. Za této dynastie v našich zemích vyvrcholil gotický styl, zároveň se ale vedle něho objevily první náznaky renesance, kterou k nám zprostředkovalo pokročilé prostředí budínského dvora.

V hlavních moravských katolických centrech se dokončovaly velké stavební podniky, ať už se to týká farních kostelů, tak bernardinských klášterů.

Na objednavatelské činnosti se podílel nejen olomoucký biskup, velké kláštery a katolická šlechta, ale i protestanská šlechta a jí poddaná města. Především se přestavovaly starší kostely, tedy budovaly se nové presbytáře, do nitra chrámů se vkládaly dvoulodí a trojlodí a v západních průčelích vyrostla řada mohutných věží.

Jako reakce na uherské války i turecké nebezpečí se přistoupilo k mohutnému opevňování sakrálních staveb. Zároveň se přestavovaly starší hrady, přičemž se zdokonalovalo jejich opevnění, na zakázkách nejvýznačnějších rodů se pak objevily první rondely i další fortifikační prvky nastupující renesance.